Zajímá nás
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Více než osmdesát zemí dosud za poslední rok zvýšilo v boji proti rapidní inflaci úrokové sazby, protože centrální banky v Česku, ve Spojených státech, v Británii, Indii a dalších zemích zvyšují náklady na půjčky ve snaze omezit spotřebu obyvatel a nejrychlejší inflaci za desetiletí. A další země či Evropská centrální banka dělají totéž. Zvyšování sazeb je podle ekonomů hlavním nástrojem v boji proti rapidní inflaci, ale zároveň brzdou ekonomického rozvoje.
Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Inflace brzdí, podle analytiků ne dost. Ve hře je další zvyšování sazeb
Názory
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června na sedmi procentech, bankovní rada ji ani na začátku května nezměnila. Pokles sazeb trh neočekával, hovořila proti němu také poslední vyjádření členů bankovní rady. Oproti předchozím hlasování ale to poslední dopadlo nejtěsnějším rozdílem – čtyři členové byli pro zachování sazby, tři pro zvýšení.
Výše základní úrokové sazby ve světě (výběr, k 30. březnu 2023):
| země | poslední zvýšení či snížení (v pct bodech) | aktuální sazba (v pct) | nejvyšší |
| Zimbabwe | -50,0 | 150,0 | na světě |
| Argentina | 16,0 | 91,0 | 2. nejvyšší na světě |
| Ukrajina | +15,0 | 25,0 | 7. nejvyšší na světě |
| Maďarsko | +1,25 | 13,0 | v celé EU |
| Bělorusko | -0,5 | 10,0 | x |
| Turecko | -0,5 | 8,5 | páté snížení za sebou |
| Rusko | -0,5 | 7,5 | x |
| ČR | 1,25 | 7,0 | sazba od roku 1999 |
| Island | 1,0 | 7,5 | od roku 2010 |
| Polsko | 0,25 | 6,75 | od roku 2009 |
| USA | 0,25 | 5,0 až 5,25 | za 17 let |
| Nový Zéland | 0,5 | 5,25 | za 14 let |
| Velká Británie | 0,25 | 4,50 | za 15 let |
| Austrálie | 0,25 | 3,85 | za 11 let |
| Evropská centrální banka (země eurozóny) | 0,25 | 3,75 | od roku 2009 |
| Čína | -0,05 | 3,65 | x |
| Švédsko | 0,5 | 3,5 | od roku 1992 |
| Jižní Korea | 0,25 | 3,5 | od roku 2009 |
| Norsko | 0,25 | 3,25 | od roku 2009 |
| Dánsko | 0,5 | 2,6 | od roku 2009 |
| Švýcarsko | 0,5 | 1,5 | od roku 2009, nejnižší v Evropě |
| Bulharsko | 0,35 | 2,17 | od roku 2009 |
| Japonsko | - | -0,1 | jediná země na světě se zápornou sazbou |
zdroj: ČTK, newstream.cz, tradingeconomics.com
Květnové rozhodnutí rady vyvolalo spor mezi ČNB a vládou, kdo za inflaci může. Každá strana z její výše obvinila tu druhou.
Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v květnu znovu vrátila k poklesu. Od začátku roku se přitom s výjimkou března zvyšovala. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Analytici očekávali, že se nálada zlepší. Očekávání jarního oživení narušila přetrvávající vysoká inflace a obavy o vývoj energetiky.
Ekonomika eurozóny pokulhává. Investoři jsou vůči ní i nadále skeptičtí
Money
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila na začátku května základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že banka bude se zvyšováním úroků pokračovat. „Nedáváme si pauzu - to je zcela jasné," řekla Lagardeová s tím, že stále existují velká proinflační rizika, zejména kvůli nedávným mzdovým dohodám a vysokým ziskovým maržím firem, a finanční podmínky stále nejsou dostatečně přísné.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bílý dům si krátkodobě půjčuje nejdráž v dějinách. Houstne strach z bankrotu USA
Názory
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na začátku května podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma pět procent až 5,25 procenta. Fed zvýšil základní úrokovou sazbu, která je nyní nejvýše od roku 2006, podesáté za sebou.
Ke zvýšení úrokových sazeb přikročila centrální banka navzdory známkám zpomalování americké ekonomiky a bankovní krizi. Za necelé dva měsíce zkrachovaly tři velké americké banky, naposledy to byla 1. května First Republic Bank.
Vice o bankovní krizi nejen v USA čtěte zde
V Rusku šestkrát snižovali, nyní sazba stagnuje
Ruská centrální banka ponechala na svém zasedání na konci dubna základní úrokovou sazbu na 7,50 procenta, kde ji drží od loňského podzimu. Mírně ale zlepšila výhled inflace, která by ke konci roku měla být v pásmu 4,5 až 6,5 procenta. .
Na světě existují stovky miliardářů, o nichž se předpokládá, že jejich bohatství pochází převážně z "kamarádského" vztahu se státem. Nejvíce se tento tzv. crony capitalism, tedy klientelistický kapitalismus, projevuje v Rusku, kde se majetek miliardářů pocházející z úzkých přátelských vztahů se státem podílí na HDP 19 procenty, vyplývá z indexu sledovaného časopisem The Economist. Druhá příčka patří Česku s podílem na HDP více než 15 procent. V první pětici se dále umístily Malajsie, Singapur a Mexiko.
Hned za Ruskem. Podíl miliardářů bohatnoucích na kšeftech se státem je v Česku druhý nejvyšší na světě
Money
Bezprostředně po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent z 9,5 procenta, aby zmírnila rizika pro finanční stabilitu. Poté ji šestkrát snížila, na 7,50 procenta zůstává úroková sazba od 19. září.
Britská centrální banka podle očekávání 11. května zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Její měnový výbor zvýšil hlavní úrok už podvanácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.
Před třemi lety opustila Velká Británie společný trh Evropské unie (EU) a teď přišel účet: ekonomové spočítali, že Spojené království tratí 100 miliard liber ročně (2,7 bilionu korun), přičemž dopady zahrnují vše od obchodních investic až po nedostatek pracovních sil, píše agentura Bloomberg.
Chmurný obraz, brexit stojí Velkou Británii 100 miliard liber ročně
Money
Jediná země se zápornou sazbou
Japonská centrální banka šokovala v prosinci finanční trhy nečekaným rozhodnutím změnit politiku ovlivňování výnosové křivky, čímž de facto umožnila, aby se zvýšily dlouhodobé úrokové sazby. Japonsko je poslední vyspělou ekonomikou, která na růst inflace ve světě zatím nereagovala zvyšováním základních úroků a jedinou zemí na světě se zápornou sazbou v hodnotě minus 0,1 procenta.
Na švýcarský úřad Finma, který vykonává dohled nad finančním sektorem, už přišly stovky žalob kvůli způsobu, jakým švýcarský stát zachránil banku Credit Suisse. Spor se vede zejména o dluhopisy AT1, které nechal úřad v záchranném procesu ocenit na nulu, čímž smazal jejich úhrnnou hodnotu zhruba 17 miliard dolarů (asi 365 miliard korun). Informovala o tom agentura Bloomberg. Celkem už se náhrady soudní cestou dožadují držitelé více než třetiny těchto dluhopisů.
Kvůli převzetí Credit Suisse padají žaloby od stovek investorů, chtějí zpět miliardy
Money
Záporné úrokové sazby mělo do loňského září i Švýcarsko. Tamní centrální banka kvůli snaze bojovat s inflací zvýšila 23. března základní úrokovou sazbu o dalšího půl procentního bodu na 1,50 procenta. Ke zpřísnění měnové politiky sáhla navzdory krizi kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Zvýšení bylo čtvrté po sobě. Při prvním zvýšení v září centrální banka v červnu překvapila trhy, když sazby zvýšila poprvé od roku 2007.
Turecká centrální banka v lednu snížila základní úrokovou sazbu o 0,5 bodu na 8,5 procenta, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let. Míra inflace v Turecku ale v lednu klesla na 57,7 procenta z prosincové hodnoty 64,3 procenta. V prosinci přitom banka oznámila, že ukončuje cyklus snižování úroků, který začal v srpnu. V dubnu – před blížícími se volbami – inflace klesla na 43,7 procenta.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Turci válčící s inflací se před volbami bojí o své úspory
Money
Vše o inflaci
Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.
Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.
