Zajímá nás
Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit v letech 2028 až 2030, informoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.
ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračují v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Americká inflace byla opět tématem číslo jedna. Zveřejnění indexu spotřebitelských cen v USA zvýšilo několik týdnů klesající volatilitu a solidně rozhýbalo index akcií S&P 500. Investoři nadále spekulují o tom, jestli případná recese donutí Fed v druhé polovině roku snižovat úrokové sazby, nebo to je „no go“. Svoje hospodářská čísla za letošní první čtvrtletí zveřejnil ČEZ a vláda Petra Fialy oznámila své plánované úspory ve veřejném rozpočtu.
Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.
Zisk ČEZ propadl v prvním čtvrtletí o 60 procent na 10,8 miliardy korun. Představenstvo polostátního energetického gigantu ale navrhlo rekordní dividendu z loňského zisku ve výši 117 korun na akcii. Firma to uvedla na svých webových stránkách.
Akcie energetické firmy ČEZ se dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu.
Pokles cen energií na trzích opět rozhýbal nabídky tuzemských dodavatelů. Nové ceny pod vládou stanoveným cenovým limitem představil ČEZ, největší dodavatel energií v Česku. Nově společnost v průměru zlevňuje elektřinu o 350 korun za megawatthodinu a plyn o 300 korun.